Jdi na obsah Jdi na menu
 


Od založení po vypálení obce

28. 9. 2007

Předchůdkyní dnešní Lhotky byla Březová Lhota, která byla založena roku 1320 Přibíkem z Chrustenic. Rolníci byli po dvanáct let osvobozeni od placení daní, měli tedy jakousi lhůtu. Právě z tohoto slova vznikl název vesnice Lhota. Jaké platili rolnicí po této době svobody daně? Z lánu se muselo platit po 42 groších, přičemž k Březové Lhotě patřilo na devět lánů půdy. Dále lid platil zemskou berni čtyři groše a musel odevzdávat po čtyřech slepicích a konat po určitý čas robotu o čase žní. Daně se ve středověku platily dvakrát ročně na jaře a na podzim.

V občanských sporech mezi obyvateli vesnice rozhodoval konšelský soud v Berouně a lidé chodili do loděnického kostela, protože vesnice byla podřízena duchovní správě místní fary.

 

Od roku 1321 do roku 1337 Březovou Lhotu spolu s Tetínem, Mníškem a Dobříší držel

písař zemský, pan Štěpán z Tetína. Byl příbuzným krále Václava II. z levého boku. Roku 1338 daroval Březovou Lhotu klášteru Augustiánů u Sv. Tomáše na Malé Straně.

Od této doby není o Březové Lhotě zmínka, pravděpodobně patřila svého času ke královskému městu Berounu. S určitostí víme, že se pod berounskou správou ocitá po roce 1520. Dalším zajímavým rokem je rok 1547, kdy král z habsburské monarchie Ferdinand I. vrací Březovou Lhotu i s Plešivcem na žádost konšelů zpět Berounu. Vesnice byla městu zabavena, protože berounští byli na straně stavů proti Ferdinadovi.

 

Význačným rodákem z Březové Lhoty byl bakalář Jan Střelec, který byl v roce 1552 povýšen do řady erbovníků, psával se Jan střelec ze Lhoty, protože ve vesnici vlastnil kmetcí dvůr. V letech 1532-1540 a opět 1564-1565 byl primátorem Berouna. Jiřík Střelec, který byl pravděpodobně jeho synem byl primátorem města od roku 1569 celých jedenáct let.

 

V těchto dobách byly čtyři kmetcí robotné dvory spadající pod Beroun: Jankovský, Beranovský, Duchkovský a čtvrtý, jehož jméno se nám nezachovalo.

 

Rok 1634 byl pro vesnici smutným mezníkem. Třicetiletá válka byla ve své třetí fázi a do českých zemí proudily šiky švédských vojáků. Po celých Čechách vypalovali a zabíjeli prosté venkovany. Jejich obětí se stala i Březová Lhota se svými obyvateli. Údajně přežil jen jediný člověk. Vesnice byla znovu postavena na dnešním místě brzy po vypálení Březové Lhoty.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA